SYNAGOGA ČKYNĚ, 2012


Průvodním motivem pro práci na návrhu interieru je samotný význam řeckého slova “synagógé” tedy shromáždění. Snahou je navrhnout vyváženou kompozici mezi specifickým sakrálním prostorem a na druhé straně multifunkčním neutrálním místem pro setkávání celého spektra společnosti. Velký potenciál místa spatřujeme právě v jeho budoucí pestré dramaturgii a tu stavíme téměř do stejné polohy jako samotnou funkci expoziční.

Variabilita sálu je řešena skládacím zařízením, seriově vyráběné skládací nebo stohovací židle, rozkládací stoly navržené přímo pro interier Synagogy. Bimu – tedy podium navrhujeme jako přemistitelnou nebo odstranitelnou. V liturgicky orientovaném prostoru bývá úmístěna uprostřed místnosti a stejně tak při expoziční funkci by zaujímala toto místo. Je možné ji využít také jako sokl pod umělěckou plastiku, jako velký artefakt dočasné výstavy nebo jako centrální podium při vystoupeních atd.

Jediným navrženým zařízením zimní modlitebny jsou lavice a stůl pro čtení z Tory. Vše v lapidárních tvarech a jednoduchém materiálovém řešení. Stěny ponecháváme bíle s možností umístit na vybraná místa lištový expoziční systém. Jasné a do jisté míry neměnné typologické rozložení stavby akcentujeme střídmým, účelným a zejména současným zařízením s minimem samoúčelných dekoračních prvků. Veškeré zařízení interieru ostatních prostor navrhujeme z trvanlivého dřeva (buk, jasan). Pro osvětlení navrhujeme lištový systém, který dovolí animovat světlenou pohodu v jednotlivých prostorách i jejich částech.

Expozice - Velkorysý a proporčně příjemný prostor sálu bývalé hlavní modlitebny zachováváme v co možná nejčistší podobě. Navrhujeme několik interierových fines odkazujících k dřívějšímu ustřednímu sakrálnímu programu prostoru, jinak je ale vybavení spíše neutrální a směřuje zejména ke společenskému významu nového sálu. Expozice sama je umístěna do dřevěných boxů, jejichž proporce je však oproti klasickým výstavním vytrínám spíše monumentální a vychází přímo z prostorových kvalit velké modlitebny. Rozhodnutí umístit expozici do boxů – skříní, přímo před spodní okna, je sice do jisté míry kontroverzní, má však několik opodstatnění.

Boxy jsou relativně štíhlé objekty s velkou expoziční kapacitou a jistou mírou variability a možností rozšíření expozice přídáním dalších boxů. Vytváří možnost animovat působení prostoru – uzaviratelné skříně nebudou v době jiného programu sálu působit příliš pateticky a rozptylovat návštěvníky. Důležitým motivem je také rozčlenění expozice do boxů dle okruhů 4 základních témat, která můžou být exponována odlišným způsobem avšak přesto s jednotícím rámcem. 

Skříň chápeme jako jeden z nejdůležitějších fyzických stavebních prvků nacházející se v a každé rodině a mající pro ni kulturně – historický význam. Poetika a kouzlo zavřené skříně naplňované mnohaletým předáváním skušeností a pamětí rodinného a obecního života bude vždy pro návštěvníky otevřena společně s odborným výkladem o jejím obsahu. Zajímavým motivem je i denní světlo procházející přes zadní stěnu boxu z mléčného skla a modelující s pomocí umělého osvětlení netradičním způsobem exponáty.

foto: Rostislav Zapletal

01
02
09
03
04
Synagoga 003  c  rostislav zapletal 2015
Synagoga 007  c  rostislav zapletal 2015
Synagoga 010  c  rostislav zapletal 2015
Synagoga 012  c  rostislav zapletal 2015
Synagoga 016  c  rostislav zapletal 2015
Synagoga 013  c  rostislav zapletal 2015
Synagoga 006  c  rostislav zapletal 2015
Synagoga 017  c  rostislav zapletal 2015
Synagoga 018  c  rostislav zapletal 2015
Synagoga 019  c  rostislav zapletal 2015

© H3T architekti. All rights reserved.