ARCHITEKTURA 16. ROČNÍKU MFDF JIHLAVA, 2012


Letošním leitmotivem festivalu bylo cílení – „míření do černého“ resp. otevření otázky, co může být či nebýt cílem – středem terče ať už pro filmové dokumentaristy či pro každého z nás. Ve festivalovém grafickém vizuálu, už tradičně vytvořeném Jurajem Horváthem, byl všudypřítomný motiv pouťového barevného terče. Terč a typografii jsme si pro potřeby aplikace na festivalovou architekturu upravili do podoby stencilu.

Půjčili jsme náklaďák tzv. europlotů, jakými se běžně ohrazují např. staveniště, nakoupili spoustu levné balicí folie, sponzorsky získali pár kubíků levného řeziva – netříděných prken a střešních latí a nakonec sehnali spoustu starých židlí. To vše se stalo základem festivalové architektury. Jako vždy punkové, ale funkční a sloužící svému účelu. Vybaveno bylo festivalové centrum s kavárnou a obvyklými službami pro festivalové diváky i filmové profesionály (vč. tzv. „message boxů“ - poštovních schránek, letos spíše obálek, pro všechny festivalové hosty), v Jihlavě se objevily velké poutače označující festivalové sály, gigantický světelný nápis „za babku“ dostalo DKO (splněný to sen prezidenta festivalu Marka Hovorky, který si vždy přál velký festivalový neon, na nějž ovšem nikdy nebudou finance). Od DKO  se rozběhly židle ve festivalových barvách. A na jihlavském Masarykově náměstí jsme postavili velké bludiště, symbol hledání a nacházení cesty, s odměnou uprostřed. Rozhledna celá postavená jen ze subtilních netříděných prken umožnila získat nadhled nad správnými i slepými cestami, nad trefami do černého i míjením terče. Citlivý jihlavák mohl z netradičního horizontu uvidět novým pohledem to, co běžně nechává nepovšimnuto. Bylo příjemné sledovat, jakou oblibu si bludiště s vyhlídkou získalo u místních dětí a, nejen skrze ně, i mnoha dospělých.

autoři: Josef Čančík (ECHT architektura), Vít Šimek (H3T)

01
02
03
04
05
06

© H3T architekti. All rights reserved.